Geologové pod vedením prof. Daniely Rubatto z Australian National University odhalili, že před 600 miliony let se z dnešní západní Afriky do severovýchodní Brazílie zhruba dnešním severojižním směrem táhlo 2.500 km dlouhé pohoří. Svými rozměry se podobalo současným Himalájím. Oba světadíly tehdy tvořily součást superkontinentu Gondwana. Podařilo se to zjistit na základě analýzy krystalků hornin ze vzorků, které při polních výzkumech v Togu, Mali a na severovýchodě rodné Brazílie sebral Dr.Ganade de Araujo ze Saopaulské univerzity . Při vzniku pohoří vrásněním byly horniny zatlačeny 100 km hluboko do zemského pláště, kde došlo vlivem tlaku a tepla k jejich přeměně. Do dnešní doby byly vrstvy nad nimi zcela oderodovány a původně hluboko ležící horniny obnaženy. Na základě jejich analýzy bylo možné určit výšku a rozsah pohoří. Vzhledem ke své výšce podléhaly hory v době vzniku intenzivní erozi. Vymýváním pod horami usazených sedimentů pronikalo do oceánu takové množství živin, že mohlo ovlivnit chemické procesy v něm probíhající a dodat živiny pro kambrickou explozi života.